O nemocnici

27.5.2022

Poslední květnový den tradičně patří oslavám Světového dne bez tabáku, který od roku 1988 vyhlašuje WHO. Záměrem tohoto mezinárodního dne je přitom připomenout rizika spojená s kouřením a šířit osvětu ohledně možností odvykání kouření. Tomu zatím stále holduje více než 23 procent Čechů. Světová zdravotnická organizace přitom odhaduje, že až polovina kuřáků umírá předčasně v důsledku svého zlozvyku, a to v průměru o 15 let dřív, než kdyby nekouřili. Nejčastějším důvodem jsou kardiovaskulární onemocnění, nádory a chronické plicní nemoci

„Podle dat Státního zdravotního ústavu počet kuřáků mírně klesá. Mezi roky 2012 a 2020 se podíl kuřáků v české populaci snížil z 31 procent na 23 procent,“ prozrazuje MUDr. Ivona Grygárková, Ph.D., primářka plicního oddělení Nemocnice AGEL Prostějov, s tím, že mužů kouří v Česku téměř dvakrát tolik, co žen. „Převažuje kouření klasických cigaret, elektronické cigarety kouří necelých 5 procent lidí a zahřívané tabákové výrobky asi 4 procenta. Alarmující ovšem je, že největší procento kuřáků začíná s pravidelným kouřením ve věku 15 až 19 let, a to konkrétně více než 61 procent kuřáků,“ upozorňuje MUDr. Grygárková.

Kouření cigaret přitom významně přispívá ke vzniku plicních obtíží i onemocnění. Cigaretový kouř je zdrojem přibližně 4 000 nejrůznějších plynných i hmotných látek, z nichž 64 je označeno za prokazatelné lidské karcinogeny. Jednou z nejvýznamnějších je dehet, který je obsažen ve velkém množství. Dalšími pro organismus škodlivými látkami jsou různé alergeny a toxiny, a podstatný je také vysoký obsah oxidu uhelnatého, který oslabuje schopnost krve přenášet kyslík.

„Významnou roli při rozvoji zdravotních obtíží hraje počet vykouřených cigaret za den a délka trvání kouření v letech. Svou roli ale mohou hrát i faktory jako je znečištění ovzduší, práce vykonávaná v nevhodných podmínkách, pasivní kouření, genetické faktory i prodělání nebo přítomnost jiného onemocnění plic,“ vysvětluje primářka s tím, že pokud kuřák s kouřením přestane, plíce mají do velké míry schopnost regenerace a v drtivě většině případů dochází ke zlepšení plicních funkcí.

Přestat s kouřením je ale pro většinu kuřáků velice náročné a řada lidí k definitivnímu ukončení kouření potřebuje i odbornou pomoc. „Zásadní je opravdové vlastní rozhodnutí, že chci přestat – ať už s ohledem na své zdraví, nebo třeba finance či osobní image. Pokud kuřák plní přání partnera nebo rodiny, ale sám není vnitřně přesvědčen, že by chtěl přestat, protože mu cigarety přinášejí požitek, kterého se nechce vzdát, nikdy doopravdy nepřestane,“ říká primářka Grygárková s tím, že pro ty, kteří jsou skutečně rozhodnutí, ale preferují dohled odborníka, je v prostějovské nemocnici k dispozici i poradna pro odvykání kouření.

V poradně pro odvykání kouření zdravotníci se zájemci konzultují životní styl, návyky i stereotypy a navrhují vhodný postup odvykání kouření, včetně případného využití nikotinových náhražek ve formě žvýkaček a náplastí nebo pomocí farmakoterapie speciálními léčivými přípravky. Zájemci nepotřebují doporučení lékaře, stačí se objednat telefonicky na čísle 582 315 263 a ve smluvený čas dorazi