O nemocnici

8.3.2022

Tento týden jsou to přesně dva roky, kdy Nemocnice AGEL Prostějov přijala prvního pacienta s onemocněním covid-19. Od té doby se zdravotníci napříč nemocnicemi v Prostějově, Přerově a Šternberku starali až do dnešního dne o více než 4 000 covid+ nemocných. Před pár dny vzbudilo právě v prostějovské nemocnici, i v jejím okolí, velký rozruch rozsvícené gigantické srdce na jedné z nemocničních budov. Nejen o něm se v bilančním rozhovoru rozpovídal MUDr. Jiří Ševčík, předseda představenstva AGEL Středomoravské nemocniční.

Pane řediteli, v předchozích dnech se na budově prostějovské nemocnice objevilo rozsvícené srdce. Můžete vysvětlit, co mělo evokovat?
Chtěli jsme tímto gestem vyjádřit velké poděkování zaměstnancům všech našich nemocnic v Prostějově, Přerově a Šternberku, a také všem ostatním, kteří nám pomohli zvládnout pandemii koronaviru. Srdce jsme zvolili, protože jej vnímáme jako symbol, který v nás evokuje lásku, odvahu, statečnost, bojovnost a sebeobětování. To jsou všechny vlastnosti, které se u našich zaměstnanců v průběhu pandemie projevily. Rádi bychom, kdyby se toto srdce stalo symbolem konce pandemie
v podobě, kterou jsme znali za poslední dva roky.


Ve středu 9. března to budou přesně dva roky, kdy Nemocnice AGEL Prostějov přijala prvního pacienta s koronavirem. Jak vzpomínáte na toto období?
Samotný začátek pandemie v roce 2020 byl spíše ve znamení neznámého, obav a nedostatku informací. Naši zdravotníci teprve získávali potřebné informace o onemocnění a nastavovali správný hygienicko-epidemiologický režim péče o tyto pacienty. Naše diagnostické a terapeutické možnosti včetně možnosti očkování byly velmi omezené.

Jaká fáze pandemie byla pro nemocnice SMN vůbec nejnáročnější?
Za nejnáročnější období během pandemie považujeme podzim roku 2020 a 2021. Na podzim 2020 jsme měli nejvyšší počet nemocných, i vysokou nemocnost personálu. Pro pacienty bylo k dispozici méně specifických léků na covid a nedostupnost očkování znamenala i mnohem vyšší nemocnost našich zdravotníků. Odlišná situace byla na podzim roku 2021, kdy se šířila mutace viru delta, která svým průběhem a vysokou infekčností znamenala obrovskou zátěž pro nemocnice a personál. Více se kladl důraz na testování a očkování obyvatel, což si vyžadovalo další alokaci zdravotnického personálu často i mimo areál nemocnic. Pro naše pacienty jsme měli mnohem více specifické léčby. V obou podzimních vlnách se nemocnice blížily naplnění svých kapacit, a to zejména v oblasti poskytování intenzivní péče. Velkou roli zde hrál krizový štáb nemocnic Olomouckého kraje a vzájemná koordinace mezi jednotlivými zdavotnickými zařízeními, zdravotnickou záchrannou službou, hygienickými stanicemi, hasičským záchranným sborem a dalšími institucemi, které se podílely na zvládnutí této situace. Navíc naše nemocnice nabídly volná lůžka i pacientům mimo Olomoucký kraj, vypomohli jsme převážně Zlínskému a Moravskoslezskému kraji.

Jak hodnotíte přístup zaměstnanců během pandemie a existuje vůbec nějaké pracoviště nemocnice, které pandemie nezasáhla?
S odstupem času hodnotíme zvládnutí celé situace a přístup zaměstnanců za vysoce profesionální a navíc nás pandemie naučila mnohem více vzájemně spolupracovat, pochopit se, brát nemocnici jako jeden celek a jeden tým. Neznám nikoho, koho by se covid nedotkl v běžném životě, a tak tomu bylo i v našich nemocnicích. Ať se jednalo o zdravotníky zapojené přímo do péče o pacienty s onemocněním covid, nebo o zaměstnance, kteří museli vypomáhat na jiných pracovištích. Prakticky každý zaměstnanec musel s covidem měnit organizaci práce, komunikaci s pacienty, rozsah poskytované péče a řešit výpadky personálu.

Co konkrétně bylo podle vás pro personál vůbec nejtěžší?
Myslím si, že nejtěžší rozhodně bylo skloubit pracovní život s rodinným. Došlo k uzavření škol, jídelen z mnoha kolegů najednou nebyli „jen“ mámy a tátové, ale také učitelé, kuchaři nebo pečovatelé. Do všech těchto povinností museli odolávat přetrvávajícímu stresu spojenému s pandemií. Navíc, mnozí zdravotníci se ve větší míře setkali s problematikou péče o umírajícího člověka, než byli zvyklí ze svých domovských pracovišť. Toto vysoké pracovní nasazení vedlo k navýšení objemu přesčasové práce a zvýšené únavě zdravotnických týmů. Někteří naši kolegové dokonce osobně měli život ohrožující průběh onemocnění covid-19.

Přineslo náročné období i pozitivní stránky?
Ano, v souvislosti s pandemií jsme se setkávali i se snahou nemocnicím pomoci, čehož si nesmírně vážíme. Přicházeli k nám do nemocnic různí dárci, pomáhali dobrovolníci, vojáci, ale i zaměstnanci z jiných nemocnic, kteří se podíleli na očkování, testování a péči o pacienty. Byla posílena mezioborová spolupráce a v mnoha aspektech došlo k odbornému růstu zaměstnanců.

Lze předpokládat, že budou tyto pandemie v následujících letech pravidelné a pacienti budou končit v nemocnicích?
Dosavadní zkušenosti naznačují, že by se koronavirové onemocnění mohlo objevovat v sezonních vlnách i nadále. Otázkou zůstává, do jaké míry. Bude hodně záležet na tom, jak se další mutace koronaviru promítne do nakažlivosti a vážnosti klinického průběhu.

Vrátíme se na samý začátek rozhovoru, kde jste vysvětlil, proč se rozsvítilo v prostějovské nemocnici z velké dálky viditelné srdce. Kdo stál za tímto nápadem?
Nápad a celá realizace vznikla spojením zaměstnanců naší nemocnice a skupiny AGEL.

Jak probíhaly přípravy na efektní poděkování? Určitě byla zapotřebí velká spolupráce.
Od samotného nápadu po realizaci uběhlo pár týdnů. Do rozsvícení byli zapojeni zaměstnanci z marketingu, správy nemocnice, sekretariátu, řidiči sanitek, pak také předseda výboru Společenství vlastníků jednotek domu, ze kterého se fotilo, a samozřejmě nemohl chybět fotograf, kterým byl Radek Kukla.

Pane řediteli, co byste na závěr vzkázal všem zaměstnancům AGEL Středomoravské nemocniční?
Jsou situace, které prověří charakter jednotlivců a kvalitu týmů. Mohu říct, že jsem hrdý na naše nemocnice a velmi si vážím práce každého zaměstnance.

Pandemie koronaviru v AGEL Středomoravské nemocniční v číslech:
Počet celkem hospitalizovaných s covid-19: přes 4000
Průměrná doba hospitalizace jednoho pacienta: 13 dnů
Počet naočkovaných osob v SMN: přes 98 000
Počet PCR testů: více než 142 000