O nemocnici

2.3.2021

Pandemie onemocnění covid-19, které se u nás objevilo před rokem, souvisí i s problémy týkající se obezity. Lidé zažívají velmi stresující období, které se projevuje v našem denním režimu. Část populace se sice na nervozitu snaží reagovat pohybovými aktivitami. Nemálo je ale těch, kteří na úzkost a stres reagují naopak přejídáním, alkoholem a mlsáním cukrovinek. Pokud se k těmto negativním faktorům přidá nedostatek pohybu, začíná mnoho z nás přibírat kila navíc, upozorňují odborníci Nemocnice AGEL Prostějov.

Jak dlouho trvá, než člověk při takových změnách začne zákonitě přibírat?  Podle MUDr. Petra Vaverky, zástupce primáře a vedoucího lékaře bariatrické a metabolické chirurgie Nemocnice AGEL Prostějov, při „povolené životosprávě“ člověk začne přibírat poměrně rychle. „Řádově se jedná o několik týdnů. Zvýšení kalorického příjmu plus změna stravovacích návyků a zvýšený příjem alkoholických nápojů v kombinaci se snížením kalorického výdeje mají velmi rychlý efekt. V této oblasti sehrává roli určitě i výrazné omezení pravidelných pohybových a sportovních aktivit. Což souvisí v současnosti i s faktickou nedostupností některých z nich,“ vysvětluje MUDr. Petr Vaverka.

Jak MUDr. Vaverka připomíná, pravidelný pohyb je neodmyslitelnou součástí zdravého životního stylu i po bariatrických operacích. „Je důrazně doporučován každému pacientovi po bariatrickém výkonu. Pokud totiž pacient po takovém výkonu pouze omezí kalorický příjem a adekvátně "nespaluje ", může být efekt operací jen částečný,“ upozorňuje dále MUDr. Petr Vaverka.

Podle lékaře se už zmíněné problémy s nedostatkem pohybu a nabíráním váhy projevují nejen u nás, ale i jinde ve světě a týkají se všech věkových kategorií. „Moje 9letá dcera přibírá na váze a předpokládám, že obdobně je na tom i nemálo jejich vrstevníků. Dostupná data z reprezentativních studií ale zatím k dispozici nemáme,“ říká dále MUDr. Petr Vaverka. A jaká je jeho rada, jak si váhu udržet, případně kila, která jsme nabrali, začít shazovat? „Velmi důležitý je pravidelný stravovací režim, je třeba navýšit pohybovou aktivitu a omezit příjem alkoholických nápojů. Je dobré znát kalorickou hodnotu potravin a do jídelníčku zařadit například více zeleniny a určitě platí i staré známé doporučení, že večer by člověk měl jíst málo,“ uzavírá MUDr. Petr Vaverka, který se specializuje na bariatrickou a metabolickou chirurgii, kolorektální chirurgii a herniologii.

O obezitě se hovoří jako o epidemii 21. století. Existuje mnoho statistik hodnotících problematiku hmotnosti. Zároveň platí, že jejich vypovídající hodnota záleží na volbě vzorku. Jedny z nejpřesnějších údajů se dají vyčíst ze studie společnosti STEM v roce 2005. Z té vyplynulo, že normální hmotnost mělo jen 46 procent populace. Obezitou I. stupně trpělo 13 procent osobu, II. stupně 3 procenta a u obezity III. stupně mělo závažné problémy 1 procento obyvatel. V posledních letech navíc studie ukazují na nárůst pacientů, kteří obezitou trpí.

4. březen ‒ Světový den obezity

Obezita je vážný problém 21. století. Uvádí se, že jí trpí přes 2 miliardy lidí na celém světě (každý druhý dospělý a každé páté dítě trpí nadváhou nebo obezitou). S obezitou jsou spojena i mnoha onemocnění. Mezi nejzávažnější patří diabetes 2. typu, srdečně-cévní onemocnění a některé druhy rakoviny. Problematice obezity se věnuje řada odborníků z různých oborů. Jsou mezi nimi lékaři, obezitologové, farmaceuti, vědečtí pracovníci, nutriční terapeuti, ale také psychologové, pedagogové a další. Světový den obezity si připomínáme 4. března 2021.