Historie
V Rakousko-Uhersku byl v roce 1870 ve vídeňském parlamentu prosazen zákon o veřejné správě zdravotní. Obdobné zemské zákony byly přijaty mnohem později - na Moravě roku 1884 v Čechách roku 1888.
V roce 1888 byl v rakouské monarchii po vzoru bismarkovského Německa přijat zákon o úrazovém a nemocenském pojištění dělnictva. Konec 19. století je také spjat se stavbou městských a zemských nemocnic v našich zemích.
V Prostějově byl návrh na založení městské nemocnice podán již roku 1869, ale k jeho realizaci z finančních důvodů nedošlo. Až v březnu 1885 bylo obecním výborem města Prostějova přijato usnesení vybudovat městskou veřejnou všeobecnou nemocnici a v říjnu 1885 obecní zastupitelstvo schválilo plány nemocniční budovy a stavební rozpočet. Potřebný kapitál poskytla spořitelna města Prostějova, která každoroční úroky a umořovací částku věnovala městu jako dar. S kopáním základů se začalo v květnu 1886. Od února 1886 do května téhož roku byla vykopána 177 m hluboká artézská studna, ale protože voda nebyla vhodná na pití, byla nedaleko vykopána menší studna pro pitnou vodu. V roce 1887 byl kolem nemocničních budov založen park a na podzim téhož roku dokončena stavba a vnitřní úprava nemocničních budov. Na podzim 1887 byla stavba předána městu. Od poloviny roku 1888 byla v nově postavené veřejné všeobecné nemocnici ( která zpočátku nesla jméno korunní princezny Štěpánky) zahájena vlastní zdravotnická činnost přijímáním prvních nemocných. Ústav byl pavilónový a skládal se z těchto staveb:
- hlavní jednopatrová budova - v přízemí byla přijímací kancelář, dva pokoje pro 16 nemocných, kuchyně a byt správce, v I. patře byly pokoje pro nemocné s 50 lůžky.
- přízemní chirurgický pavilón (dnešní chirurgické oddělení IV) s 34 lůžky pro nemocné.
- pavilón infekční (nyní ambulantní část interního oddělení), kde bylo 18 lůžek pro nemocné.
- Při zahájení činnosti bylo tedy k dispozici 118 lůžek. Součástí ústavu byla prádelna, úmrlčí komora a dvě menší hospodářské budovy. Již během prvního půlroku bylo přijato 303 nemocných a bylo poskytnuto 7 219 ošetřovacích dnů. Počet lůžek i počet ošetřovaných v prvním desetiletí zůstával beze změny, průměrně kolem 1 000 ošetřovaných s průměrnou ošetřovací dobou kolem 25 dnů a průměrným ročním počtem ošetřovacích dnů blížícím se k třiceti tisícům. Z prvních deseti let nezůstala mimo tato čísla žádná dokumentace. Lze předpokádat, že operativní zákroky se prováděli jen sporadicky v případech život ohrožujících a léčba byla převážně interní. Chirurgickému pavilónu chyběl operační sál a bylo zde jen minimum instrumentária. Infekční pavolón byl využíván jen při větších epidemiích.
Péče o nemocné byla svěřena oběma tehdejším městským lékařům MUDr. Otto Borákovi, městskému fyzikovi a praktickému lékaři MUDr. Janu Foltinovi. První z nich byl zároveň primářem nemocnice Milosrdných bratří a lékařem nemocenské pokadny a měl rozsáhlou soukromou praxi. Ošetřováním nemocných byly pověřeny čtyři laické ženy bez předběžné průpravy pro toto poslání. Teprve v roce 1896 se usneslo obecní zastupitelstvo zřídit v nemocnici dvě samostatná lékařská místa, a to místo primáře a místo sekundanta. Při jmenování primáře se přihlíželo k chirurgické kvalifikaci, aby se v nemocnici mohla rozšířit chirurgická léčba. Ústav však neměl operační místnost a nutné operace se konaly na pokoji pro nemocné za plentou. Nástroje téměř chyběly, bylo nutno vyvařovat v obyčejném hrnci, který se nosil do ústavní kuchyně.
Prvním samostatným primářem nemocnice byl jmenován MUDr. Jaroslav Mathon, který přišel do Prostějova po svém působení na chirurgických klinikách ve Vídni. Počet sekundárních lékařů byl postupně rozšířen na čtyři. Po jednoročním působení primáře dr. Mathona byla započata přístavba operačního sálu s předsíní a strilizační místností na východní straně chirurgického pavilónu. V druhé polovině roku 1899 byl sál odevzdán do užívání. Počet operovaných případů pak rychle stoupal, a tím rostl i celkový počet ošetřovaných ve veřejné nemocnici. Rozrůstal se i počet lékařů a sester.
Z iniciativy primáře Mathona se na počátku tohoto století prostějovské městské radě s účinným přispěním MUDr. Ondřeje Přikryla, tehdejšího zemského poslance za město Prostějov, podařilo získat od sněmu větší subvenci na novostavbu jednopatrového pavilónu, určeného pro aseptickou chirurgii, který by plně vyhovoval tehdejším požadavkům. Ve stejné době byla v poměrně krátké době vybudována nová obytná budova pro lékaře, správce nemocnice a sestra - ošetřovatelky. Budovy byly předány do užívání roku 1903 a o dva roky později se začalo operovat v nově vybaveném operačním sále. Tím vzrostl počet lůžek na 160 v roce 1907 mohla být septická (hnisavá) chirurgie odloučena od případů aseptických.
Po vybudování chirurgického pavilónu se pozornost obrátila na nemoci vnitřní a byl vypracován projekt infekčního pavilónu. Vzhledem k poměrně velmi hojnému počtu tuberkulozních pacientů byl vypracován projekt zvláštního oddělení pro tuberkulozní pacienty v prvním patře budovy s verandou obrácenou na jih (dnešní interní odd.X). Stavba byla zahájena na podzim 1906. Byl také rozšířen nemocniční park přikoupením dalších pozemků. Vybudováním nového infekčního oddělení se zvýšil počet lůžek v nemocnici na 200. Proto se městské zastupitelstvo usneslo rozdělit nemocnici na tři samostatná oddělení: chirurgicko-gynekologické, interně-infekční a oční. Řídícím primářem nemocnice a primářem chirurgicko-gynekologického oddělení byl jmenován MUDr. J. Mathon, očního MUDr. L. Mlčoch a přednostou interně-infekčního MUDr. J. Navrátil.
Současně přibylo i nemocničních lékařů a sester. Pro nemocniční lékaře byl vypracován přesný služební řád a pravidelná služba podle vzoru velkých nemocnic. Přistavovaly se i různé hospodářské budovy, hlavně prádelna.
V roce 1914 byl řídící primář jmenován ředitelem. Podle usnesení městské rady mu podléhal veškerý nemocniční i administrativní personál. Ředitel se stal jediným reprezentantem nemocnice při jednání s vnějšími orgány městskými i zemskými. V roce 1918 po skončení světové války se jednalo o "postátnění" nebo "pozemštění" nemocnice, ale k tomu nedošlo. Účelem historické vzpomínky bylo připomenout začátky fungování prostějovské veřejné všeobecné nemocnice, jejichž aktéři již nežijí a jejich historie je nám zachována díky zprávám ředitele prim. MUDr. J. Mathona, v českých zemích ojedinělým. Na jeho počest byla pojmenována ulice, na které se nachází areál nové nemocnice.
Další rozvoj nemocnice pokračoval po l. světové válce, v roce l923 bylo zřízeno nové rentgenologické oddělení, v roce l928 postaven nový chirurgicko - porodnický pavilon se 70 lůžky a v roce l931 nové infekční oddělení s dalšími 78 lůžky. Tímto datem bohužel téměř navždy skončila výstavba lůžkových zařízení v nemocnici na Brněnské ulici, ačkoliv již od padesátých let se datuje snaha o řešení nevyhovujícího stavu nemocnice po stránce provozní a hygienické. Proto bylo v roce l955 přistoupeno ke zpracování projektového úkolu, kde bylo navrženo většinu budov zbourat a postavit nové. Ke zbourání bylo navrženo l2 budov a předpokládalo se postavení 11nových v období l8 let. Projektová příprava nakonec byla zastavena z mnoha důvodů: nemocnice byla v ochranném pásmu letiště a plánované dálnice, zachování zdravotnického provozu při tak zásadní stavební činnosti se jevilo jako velmi problematické a poloha nemocnice je negativně ovlivněna hlavní výpadovou silnicí na Brno
Přednost dostala tedy výstavba “na zelené louce”, při které nemusejí být vynaloženy žádné finance na bourání a rozsáhlé rekonstrukce a starý areál lze využít pro sociální účely. Nicméně problematika dostavby byla oprášena až v letech l968-69 a výsledkem bylo vyhledání staveniště pro novou nemocnici na Plumlovské ulici. Vlastní stavba probíhala v několika etapách:
První etapa byla zahájena v lednu l980 a dokončena v roce l985, byly při ní vybudovány objekty infekčního a plicního oddělení, patologie, centrální prádelny, kotelny a provozní zázemí.
Druhá etapa byla zahájena v rámci kompletní bytové výstavby na sídlišti Hloučela, byla při ní otevřena nová poliklinika, v roce l993 byla dokončena stavba dalších oddělení - dětského, ORL, kožního, oddělení léčebné rehabilitace, dialyzačního střediska a endoskopického gastroenterologického pracoviště.
Dokončení dostavby a modernizace nemocnice v Prostějově bylo zahájeno po mnoha obtížích vypracováním a schválením přípravné dokumentace v roce l995, vlastní stavba byla započata v říjnu l996. Po jejím skončení došlo v prosinci 2003 k přemístění všech základních oborů, která byla umístěna v areálu ulice Lidická v nevyhovujících prostorech - a to oddělení chirurgie, ARO, interny, ortopedie, gynekologie, porodnice a centrální sterilizace. Současně došlo k reorganizaci příjmu pacientů, centrálních operačních sálů a jednotek intenzívní péče.
